Čištění koberců

Expres čištění koberců, čalouněného nábytku a sedaček, mytí oken, úklid Praha a okolí

Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Historie železnice

Historie železnice v Čechách a na Moravě

Historie železnice na našem území je poměrně bohatá a sahá až do 20. let 19. století. Jako první byla do zkušebního provozu v září roku 1827 uvedena koněspřežná železnice Linec – České Budějovice a zpočátku sloužila především pro přepravu soli z hornorakouské Solné komory do Čech. Realizace projektu se ujal František Antonín Gersner, profesor na vídeňské polytechnice. Za druhou nejstarší železnici je považována koněspřežka Lánská, která vedla od Prahy do Lán, a to přes Kladno a Stochov. V „ostrém“ provozu byla využívána od jara roku 1830, zkušebně však fungovala již o dva roky dříve.

Parostrojní železnice

Na přelomu 30. a 40. let 19. století se do provozu dostávaly i železnice parostrojní, a to pod vedením soukromé společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda. 6. června 1839 byl tak zprovozněn úsek Vídeň – Břeclav a 7. července téhož roku Břeclav – Brno. V roce 1841 se do výstavby železnic vložil stát a 23. prosince tak bylo ve Vídni zřízeno ředitelství státních drah. Úseky postavené pod státem v tomto období nesou název Severní státní dráhy.

Stát však dlouho v tomto období s výstavbou drah nevydržel a spolu s příchozí finanční krizí se rozhodl v roce 1854 výstavbu ukončit. Již zhotovené tratě byly prodány soukromé Společnosti státní dráhy, která byla ovládána francouzským kapitálem. Důležitá je však i zmínka, že stát vydal v tuto dobu také koncesní zákon, který zvýhodnil železniční podnikání, a to například různými daňovými úlevami.

Právě díky vydání zmíněného koncesního zákona začalo budování důležitých tratí ve velkém. Ujaly se ho zejména těžařské společnosti, a tak asi nepřekvapí, že trasy vedly právě do míst těžby samotné. Z nich můžeme zmínit například Buštěhradskou dráhu, za jejíž velký úspěch se považuje především rozšíření železniční sítě od Prahy až k německým hranicím. Další soukromé společnosti se rozvíjely ve velkém a roku 1872 tak vznikl i pražský železniční uzel. Musíme si však uvědomit, že už o rok později přišel známý krach na vídeňské burze, který odstartoval celosvětovou finanční krizi. Hluboko do kapsy měla právě i spousta soukromých železničních společností. Podnikání v této oblasti bylo tedy omezeno a nastalo zestátňování, které probíhalo ve dvou vlnách.

první vlně (1884 – 1895) se jednalo především o zestátnění firem ztrátových. Takovou byla například Dráha císaře Františka Josefa. Našly se zde i firmy ziskové, třeba Česká západní dráha. Druhá vlna přišla v letech 1906 – 1909 a zestátněni byli i takoví velikáni, jako Severní dráha císaře Ferdinanda.

Války a meziváleční období

Před první světovou válkou můžeme ještě zmínit poměrně velkou poptávku po lokálních (místních) tratích, která se v tomto období objevila, a rovněž jí bylo ve velkém vyhověno. Důležitý mezník je zde i výstavba první netramvajové elektrické dráhy, jíž se v roce 1903 stala trasa Tábor – Bechyně.

Během 1. světové války se železnice musela zcela podřídit potřebám armády a přeprava osob byla omezena na minimum. V meziválečném období kontrolu nad železnicí převzal opět stát, tentokrát již nově vzniklé Československo. Dne 30. října 1918 vznikly rovněž i Československé státní dráhy (ČSD) a ve dvacátých letech 20. století byla zestátněna Buštěhradská dráha, kterou jsme zmiňovali v souvislosti s prvními soukromými společnostmi. Vydržela poměrně dlouho, finanční tíseň po první světové válce však již nezvládla. Druhá světová válka pro železnici světlým obdobím rozhodně nebyla, už jen když si vzpomeneme, že i na našem území v železničních vagonech mizely „nechtěné“ národnostní menšiny i politicky nepohodlné osoby. Po skončení války zůstala železnice ve zdemolovaném stavu a hlavním úkolem nového státu byla její obnova. V padesátých letech 20. století byla zahájena výrazná elektrizace a objednány byly též nové, elektrické, lokomotivy. Čekat bychom tedy mohli především rychlou zkázu parních lokomotiv, rozhodně tomu tak nebylo – ojediněle se totiž udržely v provozu až do roku 1981.

Nová doba železnice

Po roce 1989 bylo omezeno nákladní využití železnice a staronově se tak vlaky uplatňovaly ve velkém pro přepravu osob. V devadesátých letech minulého století byla zahájena vlna modernizace, jejíž trvání můžeme sledovat i dnes.
TOPlist