Čištění koberců

Expres čištění koberců, čalouněného nábytku a sedaček, mytí oken, úklid Praha a okolí

Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Krása Brdských lesů

Krása Brdských lesů: Smaragdové jezírko, Plešinec a Plešinecký viklan

Počasí nám tenhle rok pro turismus moc nepřeje. Buď je horko takové, že se vaříme ve vlastní kůži a to se na mě nezlobte, ale v takovém počasí jsem raději někde u bazénu s mojitem v ruce, nebo prší jako z konve. Přesto mezi tou šedí a neskutečným horkem se jeden víkend uvolil, že své počasí přizpůsobí toulkám po Brdských lesích. Nelenili jsme a prostě si sedli ráno do auta s batohem, perlivou vodou, sedmi celozrnými houskami a třemi paštikami.

Naše trasa měla něco okolo 6 a půl kilometru. Schválně jsme zvolili kratší variantu s lehce schůdným terénem. K tomuto rozhodnutí nás vedly hned dvě skutečnosti: Za prvé naše čtyřleté robátko a za druhé druhé robátko pod mým srdcem, takže je to výlet vhodný jak pro těhulky tak pro dětičky.

Našeho věrného černého oře jsme nechali stát v obci Lhotka odkud jsme se po příjemné lesní cestě vydali směr Smaragdové jezírko. Bezesporu největší atrakce na kterou se těšila hlavně naše malá, protože čekala, že uvidí hadí královnu v podobě bílého hada s korunkou nebo alespoň jako rusovlasou pannu na majestátním jelenovi.

Cesta vedla poklidným lesíkem, no tedy jindy poklidným, v den kdy jsme tam vyrazili my se na hřišti, které musíte po cestě minout, konal soukromý koncert místní metalové kapely a tak jinak malébná lesní cesta, připomínala spíše hlavní sinlnici, kdy po ní vlasatí mladíci jezdili sem a tam na čtyřkolkach a vozili si půlitry a sudy s pivem. Nemám nic proti rozjařené mládeži, ale když vyrazím na výlet do lesa, mnohem raději bych poslouchala zpěv lesních ptáků, než špatně naladěnou basovou kytaru a dosti přezvučenou elektrickou kytaru. Bubeníka, co měl hodně velký broblém udržet správný rytmus, raději vynechám. Díky bohu o pár stovek metrů dál vám les poskytne velice dobrou protihlukovou bariéru a tak už vám vaše uši hladí jen zpěv drozda, nebo občasné zakukání kukaček.

Zhruba jeden kilometr od zmíněné Lhotky se nachází přenádherné Smaragdové jezírko. Hned na první pohled vám je jasné proč to jméno. Může se zdát, že původ tohoto přenádherného vodního díla bude v ledovcích. Ovšem jezírko vzniklo za méně poetických podmínek. Je to totiž zatopený kamenný důl. Ovšem na kráse a půvabu mu to nikterak neubírá. Posaďte se prosím a vychutnávejte si klidnou zelenou hladinu. Pokud budete mít štěstí a nenarazíte na jiné turisty můžete se i lehce zasnít a myslím si, že by jste si v klidu mohli představit Hadimíru, hadí královnu, která se majestátně plazí v podobě bílého hada s korunou a smaragdovýma očima po dně jezera. Nebo že by to nebyla jen představa a vy jste skutečně spatřili majestátnost paní Smaragdového jezera? V tom případě vám přeji mnoho štěstí, protože podle pověsti by vás mělo do roka postihnout obrovské neštěstí. Doufejme tedy, že její milost byla v dobrém rozmaru a nevšimla si vašich troufalých pohledů, ale pro jistotu se vydáváme dál po zelené na vrchol hory Plešivec. Odkud se nám naskytne přenádherný pohled na malebnou krajinu Brdských hor.

Plešivec je asi 654 metrů nad mořem a nabízí nám přenádherný pohled, ale než se začnu rozplívat nad romantikou krajiny, dovolte mi pár slov k tomuto vrcholu. Plešinec totiž není jen tak ledajaký kopec. Už v mladší době bronzové tu žili lidé a na přelomu 1. a 2. tisíciletí před Kristem tu stálo hradiště o celkové rozloze šedesáti hektarů, které se zařadilo mezi jedno z nějvětších ve střední Evropě. Pokrývá celou vrcholovou plošinu kopce a pokud se odvážíte nahlédnout přes okraj, můžete spatřit zbytky valů o celkové délce tří kilometrů. Hradiště lidé opustili na počátku doby železné, tedy alespoň to napovídá archeologický výzkum. Pokud netrpíte závratěmi ba naopak dáváte před lavičkám v bezpečné vzdálenosti, přednost trochu tomu risku a vzrušení, můžete si svačinu zbaštit na Čertově kazatelně, smrtelně spadajícímu skalnímu okraji s nádherným výhledem na střední část Brd. Malý bonbónek na závěr. O Plešivci jednou spisovatel Karel Sezima řekl, že je Olympem podbrdského kraje. Zajímavé je, že tento vrch, nebo chcete-li hradiště můžete obdivovat z které koliv výšiny na Berounsku nebo Hořovicku, pokud se tedy díváme k jihu.

Opouštíme Plešivec se zvláštním pocitem pokory a vydáváme se po červené k viklanu. Cestou na "Čarodějnickou kolébku" jak se Plešineckému viklanu také říká, potkáváme nejednu mohylu, které tu staví turisté a tím, možná neúmyslně, nechávají ožívat staré slovanské tradice dávných rituálů, které měly za cíl potěšit bohy a zajistit úrodný rok. Míjíme suťová pole, která vznikla pomalým zvětráváním skalního masivu. Je to zvláštní pohled. Jako by tu řádili obři a při jejich nepozornému rejdění rozdrolili skálu na menší balvany. Konečně přicházíme k mocnému Plešineckému viklanu. Věřilo se, že na něm čarodějnice kolébaly svá nemluvňata. Také prý měl moc odhalit nevěrnou ženu. Údajně jen ta co svému muži věrná byla jej dokázala rozhoupat a nevěrnice i kdyby statnou krávu dokázala v rukou udržeti viklanem nechne a nechne. Dnes už s ním nechne nikdo. Podle pověsti do něj uhodil blesk a viklan navždy ukotvil. Možná to bylo dílo nějaké čarodějnice, možná prosba k nebesům od nevěrnice, jejíž zradu by kámen mohl odhalit a možná jen řízení osudu. Kdo ví? Jasné je, že dnes je viklan usazen pevně na třech bodech a již se neviklá.

Zde u viklanu končíme svou pouť a plní dojmů, krásných miyšlenek se vracíme zpět přes les ke Smaragdovému jezírku a odtud dál do Lhotky. Nasedáme do vyhřátého auta a na cestě k domovu si neodpustíme malou zastávku v hraštické cukrárně kde doplníme energii na další toulavý víkend.

TOPlist