Čištění koberců

Expres čištění koberců, čalouněného nábytku a sedaček, mytí oken, úklid Praha a okolí

Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Staroměstské náměstí a jeho dynamická hi

Staroměstské náměstí a jeho dynamická historie

Staroměstské náměstí je okouzlujícím místem, jehož historie sahá až do románského období. To je koneckonců vidět i na stejnojmenném architektonickém stylu, jež můžeme pozorovat třeba v místních vinných sklípcích – doba zde nechala nesmazatelné otisky právě v základech mnoha domů.

Od 11. století mělo Staroměstské náměstí velice významnou úlohu, začalo totiž sloužit jako tržiště – a to největší v naší zemi. Významné postavení mělo i v rámci střední Evropy. Od roku 1211 nad ním navíc dohlížel speciální správce, jež měl v popisu práce zajištění bezproblémového chodu tržiště a výběr poplatků od trhovců.

Významným historickým mezníkem pro Staroměstské náměstí je rok 1338, kdy tehdejší panovník, Jan Lucemburský, udělil Starému Městu povolení k výstavbě vlastní radnice.

Zajímavé je i samotné pojmenování tohoto náměstí, v historii se totiž několikrát změnilo. Ve třináctém století převládal název Staré tržiště, ve čtrnáctém zase Staroměstský rynek či pouze Rynek. V 18. století se objevilo pojmenování Velké staroměstské náměstí či Velké náměstí a dnešní název je platný až od roku 1895.

Místo zažilo i nesčetné množství událostí významných pro české dějiny. V roce 1422 zde byl popraven Jan Želivský, radikální husitský kněz a představitel českého chilialismu. 21. června 1621 zde proběhla poprava 27 českých pánů, vůdců stavovského povstání proti Habsburkům. Tento akt je známý také pod názvem Staroměstská exekuce a strašlivou událost dodnes připomíná 27 bílých křížů na náměstí v dlažbě, které označují místo popraviště. Celkově šlo o tři pány, sedm rytířů a 17 měšťanů. V Čechách se jednalo o dobu vlády Ferdinanda II. Štýrského. Přípravy pro popravu začaly už v pět hodin ráno, kdy se uzavřely brány města, a císařské vojsko pod vedením Albrechta z Valdštejna obsadilo náměstí pro případ nepokojů. Zasáhnout však nemuselo, jelikož poprava probíhala v klidu.  Popravčím byl ustanoven kat Jan Mydlář, který měl pro vykonání aktu připraveny čtyři meče. Popravy trvaly od páté hodiny ranní do desáté dopolední.

Jan Mydlář nechal odsouzené před popravou pomodlit se, a to dle jejich vlastního vyznání. K popravě samotné přicházeli odsouzení dle svého věku i postavení. Nutné je však podotknout, že se nejednalo pouze o popravu. Šlo o hrůzostrašné divadlo, kterým Habsburkové chtěli především dokázat, že se žádného stavovského povstání nezaleknout a je plně v jejich moci. Nejtvrdším trestem si během Staroměstské exekuce prošel pravděpodobně Jan Jesenský, kterému byl před popravou samotnou vyříznut jazyk. To vše bylo potrestáním za to, že lid odvracel od panovníka a radil jim, aby se jej zřekli, pokud jim nebude vyhovovat.

Významné události směřovaly na Staroměstské náměstí i později, a to ve století dvacátém. Roku 1902 zde proběhla manifestace, která cílila na zavedení všeobecného volebního práva. V roce 1915 pak proběhly oslavy k pětistému výročí upálení mistra Jana Husa. Při této příležitosti byl navíc odhalen i jeho pomník.

V souvislosti s událostmi první světové války zde rovněž 14. října 1918 proběhla demonstrace za vyhlášení nezávislosti na Rakousko-Uhersku. V období druhé světové války pak náměstí poměrně utrpělo, probíhali zde boje v období německé okupace a řada památek byla výrazně poškozena. Část radnice byla dokonce zbořena.
TOPlist